Hra švýcarského autora Urse Widmera Top dogs vytváří příležitost uvést na jeviště neobvyklý druh dramatu, výjimečný pro české publikum, a to právě pro výlučnost tématu zabývajícího se societou top manažerů. Přesto, že postavy hry nacházíme v zlomovém bodu - v momentě deziluze, v okamžiku kdy ztratili práci - můžeme získat obraz skutečného světa, ve kterém naplňovali své ambice. Jejich prostřednictvím sledujeme transformaci člověka, který ztratil sebe samého. Následkem tohoto stavu je prázdno, ztráta sebedůvěry, pocitu jistoty a absence lásky. Nastudování Jiřího Pokorného získalo významné ocenění MAX za rok 2003, které je udělováno nejlepší inscenaci hry německy píšícího dramatika v České republice. V inscenaci účinkují i dva členové činohry Slovenského národního divadla Helena Krajčiová a Richard Stanke.

Režie: Jiří Pokorný.

Překlad: Jitka Jílková a Roman Olekšák.

Scéna: Tomáš Rusín.

Kostýmy: Andrea Králová.

Hudba: Mário Buzzi.

Dramaturgie: Valeria Schulczová.

Kultivace pohybu: Aleš Roth.

Hudební doprovod: Miloslav Tesař.

Hrají: Ela Lehotská/Helena Krajčiová j.h., Marie Ludvíková, Miloslav Maršálek, Tomáš Matonoha, Josef Polášek, Ján Sedal, Roman Slovák, Richard Stanke j.h., Lenka Zogatová.

Cena Pražského festivalu německého jazyka Max za rok 2003.

Premiéra 8. listopadu 2002. Délka představení: 100 min bez přestávky

„V HaDivadle vznikla precizní inscenace, ze které - i při odtažitosti tématu pro normální smrtelníky - cukají divákům koutky. Top Dogs jsou mistrnou ukázkou divadla, které nehledá žádné věčné pravdy, ale děje se tady a teď.“
Luboš Mareček, MF Dnes, 29. 11. 2002 / 3 x tip na Inscenaci roku 2002 v anketě Divadelních novin
 
„Inscenace Top Dogs brněnského HaDivadla je výjimečná. Po půldruhé hodině chytré zábavy a výborných hereckých výkonů opouštíte HaDivadlo zasaženi potřebou lidství. A zítra zase do práce. Ach jo, hlavně všechno stihnout do Vánoc. Co kdyby nám tak Ježíšek nadělil padáka?“
Jan Štětka, Euro, 23. 12. 2002

Hra vypráví o nezaměstnaných, kteří před tím, než byli propuštěni, měli v rukou mocenské páky. O někdejších Top Dogs. Vlna propouštění zasáhla i šéfy. Donedávna si připadali nenapadnutelní, teď jsou náhle propuštěni, protože podniky procházejí restrukturalizací, omezují počet pracovních míst nebo se zavírají. Přes noc mohou zmizet celé úrovně managementu. Ušetřeny nezůstávají ani vedoucí pozice velkých koncernů. V Top Dogs nikdy nejde o jednostranné připisování viny a nejde ani o to, vyvolat pouhé dojetí. Spíš vést diváky k větší citlivosti a pochopení toho, co se děje s takto ?postiženými?, kteří se stydí, i když jasně vědí, že nejsou ničím vinni. Proč by lidé měli nést vinu za vlastní propuštění jen proto, že si průmyslové a jiné podniky myslí, že se mohou obejít bez lidí? 
                       Urs Widmer