PETR VYDRA, Nejlepší génius je mrtvý génius
Literární noviny 28.11.2005
     
Inscenace Understand v pražském divadle Archa, pocházející od dnes již známého tvůrčího dua Skutr, se věnuje osobnosti pohádkáře Hanse Christiana Andersena. Pozornost je v ní upřena zejména na temnější a méně známé stránky života tohoto autora a jeho dětská traumata.

Možná by stálo za to udělat statistiku, kolikrát už bylo v novinách napsáno, že značka Skutr objevující se v programech divadelních představení znamená: Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Asi častěji, než si umíme představit. A že si to připouštím, je vlastně jen malá inovace této obligátní zmínky (nejednou bývá v článku hned na úvod).
Protože se snažím vždy postihnout celkový styl inscenátorů, pokusím se připomenout některé rysy tvorby Skutru tak, jak jsem se s ní už mohl jednou seznámit v pražském DISKU u jejich Nikoly Šuhaje loupežníka. Ačkoli se inscenace Understand jeví jako spíše nesyžetová, vzniklá, zejména ve svém úvodu, z improvizace herců, kteří jsou právě k ní nápadně disponováni (Josef Rosen), přesto je tu cítit dosti silné podhoubí dramaturgické přípravy. Představení tedy je o dětských traumatech pozdějšího génia Hanse Christiana Andersena. Tyhle příběhy si Skutři schovávají jakoby na později, nechávajíce se unášet možnostmi navazování kontaktu s publikem. Zdá se, že chtějí, aby celý Andersen do představení pronikl trošičku nepředvídatelně, nepopisně. Skutři pak přeci jenom malinko "přitlačí" a nabídnou nám několik ucelených epizod z Andersenova dětství. To už jsme ale zvyklí na své průvodce večerem a hlavní spoluobyvatele malé scény Archy - Doru Krškovou Terrazas, Adélu Laštovkovou Stodolovou, Rostislava Nováka, Josefa Rosena. Ti se k nám už před začátkem představení ve foyer přidružovali a trochu bizarním způsobem nám individuálně nabízeli přátelství. Nutno říci, že kdyby tak činili třeba v knihovně, patrně by nepochodili. Do hlediště tedy odcházíme už poznamenáni tímto setkáním a naočkováni touto podivností. V hledišti nás pak Josef Rosen jako správný animátor zábavy nechává hrát cosi na způsob tiché pošty s tím rozdílem, že se předává plácnutí do kolene souseda - s co největší rychlostí. Rostislav Novák se v zadní řadě vytahuje, jak se umí zavěsit na konstrukci. A podobně. To zmiňuji, aby bylo zřejmé, nakolik je ten večer určen ještě dříve, než nalezne své téma. Ale právě tohle je rovněž téma a nějak nepřímo, reflexivně vypovídá i o té Andersenově snaze překonat osamělost, izolaci. Není to tedy divadlo faktů, i když se v pozdějším průběhu představení objeví třeba epizoda s matkou závislou na alkoholu. Tyto příběhy se pak soustředí na jeviště, jehož části se různě odklápějí a odhalují skryté pokojíky. Podobný typ představení si člověk sice hůře později vybavuje v jeho linearitě, o to snáz však v náladě a třeba i v pocitu nepatřičnosti a jakési úzkosti, která je opojena krásou.

Understand. Režie: Skutr (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský), scéna: Jakub Kopecký, kostýmy: Daniela Klimešová, hudba: Petr Kaláb, perkuse: Jakub Kopecký, hrají: Dora Kršková Terrazas, Adéla Laštovková Stodolová, Rostislav Novák, Josef Rosen. Premiéra 29. října 2005 Divadlo Archa.