Sumako Koseki studovala Buto tanec v Japonsku pod vedením Isso Miura. V roce 1980 založila ve Francii vlastní skupinu. Pracuje střídavě v Evropě a Japonsku, spolupracuje jako choreografka, vede mnohé stáže. Během série stáží v České republice si Koseki vybrala čtveřici spoluaktérů pro tento projekt. Její přístup k tanci je veden myšlenkou nechat mluvit tělo jeho vlastní řečí. Tělu naslouchá a z jeho paměti čerpá hluboko zakořeněné zážitky.

Téma, které Sumako Koseki zkoumá, je cesta sjednocení vnějšku a vnitřku, poslechu ticha a odkrývání paměti těla. A právě tímto jsou si velmi blízké s Adrienou Šimotovou, jednou z největších českých umělkyň. Jejím hlavním tematem je lidská figura. Nesnaží se ale zachytit její podobu vnější, snaží se vyjádřit prostřednictvím lidského těla pocity obecnější, až existenciální. Využívá k tomu jak techniky a postupy klasické - malba, kresba, grafika, tak techniky speciální - textilní koláž, pigmentová kresba, muláž, frotáž nebo kresba barevnými pigmenty. Obě umělkyně, ač pocházejí z jiných kultur, sledují společné téma: stopy různých úrovní osobnosti, práce s charakterem průhledného a skrytého, s energií a dynamikou postavy.

Představení vzniklo v produkci SE.S.TA, ve spolupráci s Divadlem Archa. Finanční podpora: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Institut Francais de Prague, Tartare, a ANA .

Choreografie a režie: Sumako Koseki (Jap/Fr). Tančí: Sumako Koseki, Marie Kinsky, Kateřina Dietzová, Hana Růžanská, Martin Krummholz. Scénografie: Adriena Šimotová. Light design: Jan Beneš-McGadie, Daniel Tesař. Zvuk: Sumako Koseki, Jan Burian. Kostýmy a scénografie: Julie Fox.